Encyklopedie manuální zbraně Tokio Marui XM177 E2

07. 07. 2003

XM177 E2 byl můj první dlouhý manuál. Původně jsem chtěl MP5 A3, ale „empice“ nebyly v té době k dispozici a protože já nerad dlouho čekám, rozhodl jsem se pořídit si o něco delší Colt...

img

XM177 se mi také líbí a cenový rozdíl mezi oběma manuály nebyl tak veliký na to, abych si nemohl dopřát XM177 (MP5 A3 cca 3800,- Kč a XM177 E2 cca 4500,- Kč).

Když jsem zbraň vyndal z krabice překvapilo mě, jak byla těžká. Samozřejmě je to nic proti AEG, ale já tehdy ještě nedržel v ruce nic jiného než manuální pistole, proto mě to trochu vyvedlo z míry. Tělo zbraně je již od pohledu plastové, ale co jsem měl zatím zkušenost, tak nějaký ten šrám snese. Co se týká realističnosti tvarů, není zde co vytknout, což je ovšem u firmy Tokio Marui běžný standart. Příjemně mě překvapilo jak byla zbraň dokonale vyvážená a přesná, ale trochu mě zklamal dostřel. Hrával jsem tehdy ve společnosti, kde sice ještě nebyla žádná AEG, ale většina manuálů byla upgradovaných a na scéně se objevily i dvě APS, takže mi moje XM177 připadala jako „plivátko“. Rozhodl jsem se tedy pro upgrade.

Rozebrání zbraně

Rozebrání celé zbraně je naprosto triviální, stejně jako u MP5 A3, ale bude vám trvat trochu déle, protože oproti „empici“ musíte ještě rozebrat předpažbí. Předpokládám, že vnitřnosti budou shodné s M16 A1, ale tu jsem nikdy zevnitř neviděl.

1) Nejdříve vyndejte zásobník a potom je potřeba oddělat pažbu. Tu odstraníte odšroubováním obrovského šroubu v místech, které opíráte o rameno (až budete zbraň rozevírat, dejte si pozor, abyste neztratili velikou matku, která brání šroubu v samovolnému vyšroubování).

2) Na konci předpažbí se nachází jakýsi kroužek. Ten zatlačte směrem k tělu zbraně a vyklapněte krytky předpažbí.

3) Odšroubujte co se dá, všechno oddělejte (včetně velkého závaží, které může ze začátku dělat problémy, hlavně až ho budete vracet zpátky) včetně kroužku a pružiny, která je pod ním. V tomto případě si nejspíš nespletete, který šroubek kam patří – zatím jsou všechny jiné.

4) Zespoda odšroubujte krytku rukojeti včetně šroubku, který je schovaný uvnitř. Dejte pozor jak je tam přidělané to podivné „udělátko“ s matičkou, jinak budete muset při sestavování použít metodu pokus – omyl.

5) Nyní vyšroubujte mířidlo v transportní rukojeti. Dejte pozor na takový malý kovový zobáček. Ten když ztratíte, tak budete seřizovat mířidlo dost špatně.

6) Odšroubujte všechny šroubky v těle zbraně a dejte si veliký pozor kam který patří (nějak si je označte nebo poskládejte tak, abyste je nezaměnili).

7) Teď už je jen potřeba zbraň rozevřít – už ji drží jen několik kovových spojek (dvě nebo tři jsou v transportní rukojeti, jedna u zásobníku a jedna, myslím, kdesi u rukojeti). Opatrně abyste spojky neohnuli. Až budete ve finální fázi musíte kousek povytáhnout táhlo, kterým se zbraň nabíjí. UPOZORNĚNÍ: je velice pravděpodobné, že se zbraň rozlítne, takže to provádějte v místech, kde se jednotlivé součásti nemohou ztratit (pružina, drátek držící spoušť a matka od šroubu v pažbě). Až to budete dělat po několikáté, tak už si najdete grif aby to zůstalo pohromadě, ale napoprvé se vám to asi rozletí. Pokud zůstal kohoutek na svém místě máte štěstí – nebudete muset zjišťovat jak tam patří. Já jsem ho tam dal poprvé obráceně a moc jsem se divil, že zbraň nestřílí. Také si nastudujte polohu pístu a ukotvení pružiny, pokud zůstaly na svém místě.

Složení zbraně

1) Hlaveň musíme dát do správné polohy (Hop-Up musí svírat pravý úhel se stěnou těla zbraně), vložíme kohoutek a drátek, který zajišťuje jeho napnutí. Následně usadíme píst a ukotvíme pružinu. Ujistíme se, že velká matka je na svém místě (musí být správně natočena a naprosto přesně dosedat, jinak to nesložíte!).

2) Teď nastává nejtěžší část celé práce. Zpočátku je to lepší skládat ve dvou, ale časem získáte grif a budete to zvládat sami. Problém je v tom, že musíte držet píst na svém místě aby vám nevyskočil, musíte držet povytažené nabíjecí táhlo a přitom všem ještě přiklopit druhou část těla. Já měl takový grif, že jsem na píst položil šroubovák, který jsem přidržoval nohou, jednou rukou jsem držel táhlo a druhou přiklapl tělo. Když bylo tělo částečně na svém místě vysunul jsem nohou šroubovák a všechno řádně docvakl. POZNÁMKA: Dejte si pozor na takový kovový plíšek pod mířidlem. Pokud není na svém místě, může být příčinou problémů při spojování obou dílů těla.

3) Teď už zbývá jen všechno řádně zašroubovat a poskládat ve stejném pořadí jako se to rozkládalo. Pokud něco nebude v pořádku tak nezoufejte a zkuste to znovu – na poprvé se to málokdy povede na 100%.

Rada na závěr: pro šroubování používejte jen šroubováčky, které mají stejnou velikost jako šroubky. V opačném případě se šroubky rychle opotřebovávají a snadno se zničí závity.

Upgrade

Způsobů jak upgradovat manuální zbraně je několik. Některé jsou méně a některé více destruktivní. V každém případě platí – všeho moc škodí. V lepším případě zbraň přestane střílet, v tom horším si ji zničíte (a jelikož jste jejím rozebráním porušili záruční podmínky, tak můžete na reklamaci rychle zapomenout). Pokusím se zde vysvětlit několik nejčastějších úprav. V první řadě si nemyslete, že po prvním upgradu vám zbraň bude střílet dokonale. Abyste docílili dokonalého vyladění budete muset zbraň rozebrat cca pětkrát, možná i vícekrát. A to nemluvím ani o tom, že postupem času se střelecké vlastnosti změní (upgrade si „sedne“).

1) Nejčastější a asi nejbezpečnější je podložení systému Hop-Up. Budete potřebovat nějaký proužek papíru, jednu nebo dvě jehly a pinzetu. Hop-Up je takový výstupek, který by měl být na první pohled viditelný, když se podíváte skrz hlaveň. Cílem je, aby tento výstupek byl větší. Jehlou odklopte gumičku na začátku hlavně a pinzetou tam strčte kousíček papírku (popř. více papírků, ale když to přeženete, tak zbraň bude vynechávat výstřely nebo dokonce přestane střílet úplně – kulička hopem neprojde). Druhou jehlou ho tam trochu porovnejte aby byl tam, kde má být. Je to mizerná práce vyžadující zručnost. Jednoduše: je to o nervy – chce to hromadu trpělivosti.

2) Druhý nejpoužívanější způsob je podložení pružiny. Nejjednodušší je u kořene pružiny nalepit vrstvu izolepy – oblepit kolík tak, aby se pružina nedotýkala konce kolíku, ale vrstvy izolepy (uděláte tak jakousi vložku nebo návlek). Tak získáte větší stlačení pružiny, větší razanci výstřelu, větší dolet a větší opotřebení umělohmotných zobáčků na spoušti a na pístu. Pokud se jediný zobáček urazí máte po střílení. Proto to s podkládáním pružiny nepřehánějte – obecně se doporučuje maximálně 1,5 – 2,0 cm.

3) Nyní už se dostáváme k méně běžným úpravám. Setkal jsem se i s alternativní variantou druhého způsobu. Místo podložení pružiny se namotají dvě stejné pružiny do sebe. Osobně s tím ale nemám žádné zkušenosti, proto raději doporučuji podložení.

4) S pružinou lze provést ještě jeden „manévr“. Chytnete ji v místě kde „mizí“ v pístu a na konci a potom ji tahem od sebe trochu (jen trochu a velice opatrně) natáhnete. Osobně si myslím, že to není příliš bezpečný způsob, ale několik metrů na dostřelu to přidá.

5) Dobrých 5 – 10 metrů můžete také získat, když promažete vnitřek pístu. Na tuto operaci doporučuji silikon. Na oleje pozor, protože některé druhy naleptávají a rozežírají plasty. Nedávejte tam toho maziva hodně nebo se vám dostane do hopu a zbraň vám bude střílet jako „vietnamka“ z tržnice (cca 500 výstřelů než se mazivo z hopu setře a zbraň zase začne střílet tak, jak má – vlastní zkušenost). Namočte si prst do maziva a prstem vnitřek vytřete. Opravdu jsem nevěřil jak hodně tato úprava může pomoci. RADA: Až píst promažete, počkejte než mazivo zaschne, aby se vytvořila kluzká vrstvička. V opačném případe se mazivo po několika výstřelech setře a můžete to dělat znovu.

Tipy a triky

OKdyž si vyděláte zbraň z krabice, tak rozhodně není dokonalá. Já osobně jsem si ji musel trošičku přizpůsobit k obrazu svému. Často jsem byl také tázán jak na XM177 přidělat kolimátor popř. puškohled. I o tom v následujících řádcích.

1) V první řadě je potřeba trošku vylepšit přední mířidlo. Jak brzy sami zjistíte, v tmavých oblastech se míří dost mizerně. Není nic jednoduššího než tyčinku předního mířidla přetřít bílou barvou na plasty nebo ho oblepit proužkem bíle izolačky.

2) Zadní mířidlo jsem si také decentně upravil. Docela mě mrzelo, že jsou obě dírky téměř shodně veliké a špatně se skrz ně v rychlosti míří. Vzal jsem tedy vrták a tu větší dírku ještě „trošku“ zvětšil (vyvrtal jsem tak velkou díru jak to jen šlo). Teď už byly mířidla ideální.

3) Ještě bych se chtěl vrátit k rychlému míření. Občas je problém mířit mířidly na určité místo a přitom se pohybovat nebo po očku sledovat okolí. Hlavní příčina je v tom, že v oněch mířidlech vidíte malý výřez prostoru. Proto, pokud chci mířit rychle, tak mířím jen skrz přední mířidlo a do dírky zadního mířidla se vůbec nedívám – hledím nad ní. Díky tomu vidím vše okolo a na krátké vzdálenosti se není problém trefit. Musíte si ale uvědomit, že tím, jak se díváte nad dírku zadního mířidla, trochu nadmiřujete, proto je potřeba mířit řádově o několik cm níž (záleží na vzdálenosti od cíle).

4) Co když se zasekne kulička? V první řadě vyndejte zásobník a vystřelte jednou nebo dvakrát na prázdno. Potom se zbraní trochu zahrkejte – někdy kulička vypadne otvorem pro zásobník. Zásobník znovu natáhněte abyste si byli jisti, že se omylem nestiskli přepínač komory v době, kdy ještě v první komoře byla munice.

5) Když obrátíte zásobník uvidíte hlavičku takového velkého černého umělohmotného šroubu. Občas se stane, že se uvolní a celé vnitřnosti zásobníků vystřelí ven. Problém je hlavně v tom, že je už zpravidla nenajdete a zásobník můžete vyhodit. Řešení je velice jednoduché (ostatně jako vždy): přelepte onen šroub kusem černé izolačky.

6) Natahování u XM177 je možno provádět dvojím způsobem. Prvním je táhlem za transportní rukojetí, ale to je v boji dost nepraktické – je to pomalé a neohrabané. Druhý způsob spočívá ve sklopné páčce ve spodku předpažbí. Mě osobně připadá dost chatrná a když máte ještě navíc podloženou pružinu, tak to opravdu vypadá, že se musí každou chvíli ulomit. Vypracoval jsem si proto takový grif, který mi připadá velice šetrný a účinný. V případě praváka chytněte páčku levou rukou tak, abyste všemi prsty kromě palce obejmuli páčku a hranou ruky podpírali předpažbí. Palec zapřete o kroužek na konci předpažbí. Takto si nejen podepíráte zbraň, ale při natahování ji zároveň palcem tlačíte proti směru natahování, takže síly, kterými na zbraň působíte, jsou v rovnováze a nemusí se přenášet kdesi přes pažbu do ramene.

7) Jak přidělat puškohled? Než toto začnete řešit je dobré zvážit, jestli se to vůbec vyplatí. Ani po upgradu to není žádná sniperovka a z vlastní zkušenosti musím říci, že puškohled jen překáží. Pokud jste však rozhodnuti si ho na XM177 namontovat, není to žádný problém ani bez drahého montážního zařízení. Nejjednodušší způsob je najít dřívko z měkkého dřeva, které se vejde do transportní rukojeti. To zespodu přišroubujete a ze shora do něj „zakousnete“ zobáčky puškohledu. Samozřejmě si lze vyrobit důmyslnější montáž, ale základní princip bude víceméně stejný. Takto lze přidělat i kolimátor, ale pro ten jsem vymyslel lepší uchycení.

8) Kolimátor je neocenitelná věc – dovoluje vám rychle a přesně mířit a přitom máte stále dokonalý přehled o okolí. Já osobně jsem měl Gamo kolimátor za cca 600,- Kč (přesné označení ani cenu neznám). Jednalo se o běžný otevřený kolimátor, kterých je všude kvanta. Vzal jsem vrchní díl předpažbí a z každé strany na něj přiložil dva úzké plechové plíšky, které jsem sešrouboval tak, že měly hlavičku uvnitř předpažbí. Na přečuhující konce šroubků jsem z venkovní strany přiložil několik podložek a nakonec ještě jednu úzkou plechovou destičku. Tuto konstrukci jsem pak ukončil matkou na každém šroubku. Na tu vrchní destičku se potom velice jednoduše přidělá kolimátor. Při konstrukci je nutné vybrat správně dlouhé šroubky aby na jedné straně nezasahovaly do vnitřností předpažbí (aby nebránili natahování páčkou) a ani zespod do kolimátoru. Toto umístění má oproti tomu na transportní rukojeti několik výhod: 1) Je dál od oka, což přispívá k lepšímu všeobecnému přehledu v terénu 2) Není tak vysoko nad hlavní, takže je míření přesnější 3) Nemusíte konstrukci rozebírat, když chcete rozdělat zbraň 4) Tato konstrukce, pokud je správně provedena, je velice bytelná.

9) Kamarád přišel na to, jak dokonale ztišit zvuk výstřelu. Bohužel jsme nenašli prostředky na realizaci. Problém je v kolíku na kterém je nasazená pružina. Ten má průřezový tvar matematického plus (+). Pokud se vám povede na každou ze čtyř hran dostat úzkou vrstvičku pružného materiálu, která vydrží trochu hrubší zacházení, máte vyhráno. Kamarád to zkoušel silikonem, který fungoval, ale po několika výstřelech se setřel.

Touto poslední radou se s vámi loučím a přeji mnoho úspěšných zásahů se zbraní XM177 E2!

Andrew

Komentáře

06.11.2011 Hop up

FIldasFIldas
čau mohl bys prosím nafotit to podložení hopu Email:Lolbuk@seznam.cz

23.02.2008

barybary
si dobrej tak bych to nedokázal popsat

Novinky a slevy emailem

fake rolex