AirsoftGuns s.r.o.
Ve stopách AKS-74U
22. 02. 2005Tato krátká útočná puška byla přijata do výzbroje Sovětské armády v roce 1979, vyrábí ji zbrojovka v Tule. Útočná puška AKS-74U je upravená verze AKS-74 s mnohem kratší hlavní (207 mm oproti 415 mm) s kónickým tlumičem záblesku místo úsťové brzdy...
Zbraň je určena pro osádky bojových vozidel, tanků, vrtulníků, speciální jednotky a ministerstvo vnitra. Kvůli zkrácené hlavni má oproti AK-74 menší dostřel a na větší vzdálenost je mnohem méně přesná. Sovětská armáda a bezpečnostní síly používaly tuto zbraň jako obdobu západních samopalů (MP5, UZI atd.), ale pro použitý náboj (5,45 mm) nebyla tato zbraň příliš vhodná. AKS-74U poté pro podobné účely nahradily u některých speciálních jednotek nové samopaly Klin, Kedr, Bizon, Kiparis, Kaštan a Vichr. Přesto je krátká útočná puška AKS-74U nejvíce používanou automatickou zbraní jednotek ministerstva vnitra při bezpečnostních akcích.
 |
V dnešní době je dostatečně široká nabídka AS zbraní. Proto se při výběru kvéru nemusí snad nikdo moc rozčilovat. Snad jen nad cenou nebo dobou dodání. Ale pokud chcete zbraň kterou na AS akcích hned tak nepotkáte, jsou jen dvě cesty. Buď si připravit takový balík peněz, jaký dá málokdo a nebo se zasnažit sám. Do této situace jsem se dostal i já. Měl jsem už předem jasno, že jediná zbraň která mě uspokojí musí mít svůj původ v Rusku. Po dlouhém zvažování všech pro a proti, po prostudování recenzí a ohmatání několika zbraní jsem se rozhodl pro AK-47 Beta Spetsnaz.
Se zbraní jsem byl z počátku velmi spokojen, ale již brzy jsem začal mít výhrady. Přeci jen zbraň vypadá jako z "polepšovny". Pádlo z ní trčí jak "PÁDLO", při manipulaci překáží a vzhledově vypadá dost smutně. V poměru pažba : zbraň už při výrobě v zemi vycházejícího slunce něco nazvládli.
 |
Dalším vážným proviněním proti všem lidem dobré vůle bylo vytvoření zbraně, která v podstatě nemá reálný ekvivalent. Chápu, že pro airsoft je pažba obrovskou výhodou, neboť je možné použít nesmrtelné baterie typu large, ale na úkor zbraně? Ať se na mě nikdo nezlobí, ale myslím že takovéto jednání je pro každého "výrobce zbraní" neomluvitelné! (pozn. AirsoftGuns.cz - to je těžké, všem se zavděčit nelze :))
Po nějakém čase se na zbrani začali objevovat i jiné "skryté nedokonalosti". Dodnes jsem si nezvykl na lištu na předpažbí. Opět jeden z velmi komerčních tahů, bohužel při běžném použití je spíše k zlosti. Hrany a zuby lišty jsou do ruky dosti nepohodlné, ale lze to eliminovat použitím rukavic.
Pro každého, kdo se rád při airsoftu proběhne, rád šplhá, slaňuje, pro takového Japončíci připravili další nemilé překvapení. Díky velké baterii se zbraň převažuje dozadu. Takže při jakékoli činnosti se zbraň sveze hlavní k obloze. Při běhu pádlo překážeí a co chvíli jsem do něho kopl či jen zavadil stehnem. A pokud jsem si zbraň nechal před tělem, tak si jistě dokážete představit jak příjemné je mít zbraň permanentně namířenou do obličeje. Zbraň sice při držení jednou rukou byla dobře vyvážena, těžiště bylo přímo nad spouští, ale kolikrát střílíte jednou rukou???
Další záležitostí hrající v neprospěch zbraně byl fakt, že se Beta začala až nezdravě šířit mezi teplákovými hráči jež nezapadají do "mé krevní skupiny". Podtrženo sečteno – bylo na čase něco udělat.
 |
Volba padla na AKS-74U (nejspíše nejbližší příbuzný). Zkrátit zbraň na 482 mm (složená MP5A5 má 490 mm), osadit inoxovou hlavní (230 mm) a zátěžovými koly. Přesunout těžiště do středu zbraně a snížit hmotnost na 2,65 kg (bez baterie a munice).
Takhle nějak jsem si ji představoval. Od AKS-74U se liší jen kratším jednoprůfukovým předpažbím. Bohužel přestavba předpažbí, prodloužení hlavně a posunutí tlumiče a mířidel je záležitostí natolik náročnou, že jsem předpažbí ponechal tak, jak ho vyrobili včetně lišty.
 |
Odstranění pádla není nikterak náročné a zvládne ho snad každý. Pokud se však najde někdo manuálně méně nadaný, někdo kdo nedokáže otevřít plechovku od piva jinak než rozbrusem, doporučuji mu aby tuto práci přenechal odborníkům. Po rozebrání zbraně (dle originál obrázkového návodu) a vyjmutí mechaboxu se můžeme hrdě podívat na hromadu šroubků a větších i menších součástek které na 100% zaberou plochu celého stolu. Důležité je dobře si zapamatovat co kde bylo. Pokud se této operace účastníte ještě s některým ze svých spolubojovníků, je to jen výhodou. Dvě hlavy si toho přeci jen zapamatují více. Následuje vytvoření zadní stěny těla zbraně. Tuto "zátku" vám snadno vyrobí každý zámečník.
 |
Nejjednoduším způsobem je uchycení pouhým zasunutím shora (stejně jako původní železný úchyt pažby). Je však nutno spodní část poměrně dost vybrat, jinak jako já zjistíte, že se vám tam nechce vejít mechabox. Dále už jen prodloužíte kabeláž tak, aby dosáhla až do prostoru, kde je u AK-47S uložena baterie.
Při sestavování zbraně je důležité nezmatkovat a v klidu vše precizně sestavit. Značnou dávku trpělivosti vyžaduje uložení mechu. Kabely na něm totiž mají už předem určen směr kudy vedou, ale nechce se jim tam držet. Při zakrývání těla je třeba dát pozor na správné složení pružinek výhozného okénka a "nastavené" dráty nesmí vést nad mechem, nýbrž každý z jedné strany po jeho horní hraně, avšak z boku. Než jsem přišel na správný způsob uložení, dost jsem se navztekal. Přeci není možné, aby se to do ní nevešlo!
Výměna hlavně neskrývá žádné záludnosti. Implantace zátěžových kol je ve své podstatě záležitostí taktéž banální. (pozn. AirsoftGuns.cz - až na vypodložkování kol, což mnoho lidí podcení a poté se diví, že je slabá výdrž baterky nebo špatná kadence zbraně.) Jen rozeberete, vyndáte a úplně stejným způsobem zandáte. Mezitím promažete. Jediným překvapením je seřízení režimu střelby. Což se vyladí taktéž snadno, jen je třeba několikrát mechabox vložit, přimontovat přepínač režimu, vyzkoušet, rozebrat, vyjmout, pootočit ozubeným čtvrtkolem, vložit, přimontovat...
Tím je celá akce ukončena. Zní to jednoduše a opravdu na tom nic těžkého není. Chce to jen dostatek času, pevné nervy a hodně pečlivě pracovat. A výsledek???
 |
Sklopná pažba je pro mne naprosto zbytečná. Jinak její uchycení je ideální nechat vyrobit přímo na onu zátku u zámečníka. Celkově zbraň dobře sedí v rukou a velmi dobře se s ní manipuluje. Co by jste taky od takové krasavice čekali...
 |
Co mě však po přestavbě velmi zklamalo, byla malá baterie 8,4V/600mAh. Její výdrž byla velmi mizerná, kadence u zbraně klesla z tatata (a někdy i rychleji) na ta-ta-ta. Nejspíše to bude nižším proudem, ale výdrž na dva zásobníky (zůstal ponechán Točák na 240BB) je velmi smutná. Proto jsem musel zasáhnout radikálně i do způsobu napájení. Po několika marných úvahách a pokusech jsem zakoupil v jednom Vietnamském čupermarketu nějakou volnou variantu na způsob ruské zbraně. Důležité však bylo, že měla zásobník "rohlík" který rozměrově odpovídal reálnému zásobníku na AK. Byl z krásného lesklého originál PVC, s hluboko zapuštěnými šrouby, jedním podávacím člunkem a jednou pružinkou. V jednoduchosti je krása :o)
 |
Zásobník jsem rozřezal, vykuchal a zapasoval jsem do něho baterii 8,4V/1600mAh. Připevnil jsem ho ke zkrácenému zásobníku kobercovkou (v rusku by to jinak neudělali). Do prostoru kam se jinak dává malá baterie přišla přechodka z malého konektoru na velký. Tu jsem použil původní i s pojistkou, původně vedla pádlem. Jedinou vadou na kráse je kabel který vede z výhozného okénka do zásobníku.
 |
Vyvážení zbraně se dosáhlo samotným odstraněním pažby a přesunutím baterie. Další přesouvání váhy nebylo zapotřebí.
Není na tom moc, ale můžete si být jisti, že s touto zbraní nebudete nikde dělat ostudu. Druhou jen stěží potkáte a buďte si jisti, že se na vás budou chodit dívat, ptát se a to za to stojí. Už když slyšíte: Dostal mě ten s eSUčkem...
Takže pokud chcete, toto je jedna z možností jak dosáhnout onoho krásného egoistického pocitu. Pak už stačí jen trocha cti, hrdinství, odvahy, férovosti, nějaké maskáče, nezapomenout na brýle a hurá do boje!!!
PISKOt
Komentáře
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé. Přihlásit se
22.02.2005
22.02.2005