První airsoftová zkušenost

17. 12. 2002

Bylo to asi před dvěma lety, kdy jsem projížděl internetové stránky airsoftových klubů a hledal tu nejlepší vojenskou jednotku. Před mýma očima se otevíraly stránky jednotek se zaměřením na válku ve Vietnamu, Armádu ČR, ale pořád to jaksi nebylo ono...

img

Jako poslední jsem spustil stránku US.ARMY Rangers. Nejprve jsem si pomyslil: „Vždyť do tak elitní jednotky se nemůžu v životě dostat“.Na druhé straně jsem si ale řekl proč to nezkusit. A tak posílám email veliteli této jednotky. Asi do dvou dnů mi přišla odpověď s pozváním na zkušební akci. Akce byla plánována za 14 dnů a já se jí nemohl dočkat. Jako správný tramp jsem vlastnil maskáče a nějakou tu základní výbavu. O airsoftu jsem v té době neměl ani potuchy.

Když přišel den D nemohl jsem nedočkavostí ani dospat. Pln očekávání skvělé akce jsem si to vyšlápl rovnou na místo shromaždiště u zříceniny hradu. Při příchodu mě zdraví spousta namakaných borců ve woodlandech a kompletní americké výstroji a výzbroji. Odpovídám na pozdravy a přicházím k veliteli jednotky, který mě všem představuje.

Zapůjčil mi manuální pistoli Berreta M92 F a dal základní rady nezbytné k součinnosti celé jednotky čítající okolo 30 bojovníků. Velmi mě znepokojilo vědomí, že jako jediný mám manuál mezi samými skvělými elektrikami. Naším nepřítelem byli pěší jednotky „vietnamistů“. Sestoupili jsme se do formace a vyrazili do bojového prostoru kde nás čekal již „zakopaný“ nepřítel. Neuplynulo ani půl hodiny postupu a pátrač hlásil nepřítele na dvanácti hodinách. Rozdělili jsme se na tři úderné týmy a vysvětlili postup útoku. Se slovem KONTAKT jsme se hnali vstříc nejisté budoucnosti. V tom se začala ze všech bunkrů sypat jedna dávka kulí za druhou. Naštěstí se před řadou „nedobytných“ pevností nacházel hluboký příkop, dávající nám šanci k přežití.

První úderný tým byl zcela rozdrcen a jeho bojovníci se vraceli na shromaždiště kde čekali na „obživnutí“. Mezitím náš třetí tým a zbytek druhého přešel na plán B, který spočíval ve vytvoření ochranné stěny z dýmovnic a s její pomocí dobýt úkryt nepřítele. Tento plán však také selhal, jelikož v jednom z bunkrů byl skvěle umístěn kulomet M60. Po příchodu „oživlého“prvního týmu následoval rychlý útok na bunkry ze všech stran. Naštěstí se podařilo po 3 hodinách obléhání alespoň část nepřítele zneškodnit.

Dále byla na programu akce na záchranu sestřeleného pilota. Jeden ze zkušených Rangerů se stal pro tuto chvíli zajatcem nepřítele. Naším úkolem bylo jeho osvobození a zneškodnění sil odporu. K našemu úžasu se podařilo pilotovi uprchnout a sdělit nám stanoviště nepřítele.

Byl jsem v bady teamu se zkušeným seržantem jehož M4ka „kosila“ nepřítele jednoho za druhým. Naládoval jsem zásobník své Berrety a čekal na povel. Z ničeho nic se na nás ze všech stran spustila nepřátelská palba. Skryl jsem se za tlustý strom a ihned začal horečně natahovat pistoli a pálit jednu kuli za druhou. Mé úsilí došlo odměny ve chvíli kdy ve směru mé střelby někdo zařval: „ Mám!“ a odcházel z bojiště pryč. Po krátkém okamžiku zasáhli i mého parťáka, který mi dobrosrdečně na místě zanechal svou M4ku a plný třístovkový zásobník kulí. Rychle jsem Berretu strčil do kapsy a popadl M4. Vypálil jsem pár dávek a vyběhl pod krycí palbou mých spolubojovníků. Podařilo se mi vyřadit z boje dva poslední prchající protivníky. Odcházel jsem s pocitem velkého vítězství k místu shromaždiště.

Zde následovalo vyhodnocení celé akce a výměna osobních prožitků. Se souhlasem celé jednotky jsem se po splnění nezbytných fyzických testů stal konečně jejím plnohodnotným členem. Od této doby pravidelně jezdívám na všechny akce a airsoft mi přináší stále nové bojové zážitky, které se nevyrovnají sledování mnohdy neskutečných válečných filmů.

Jimmy

Komentáře

Zatím nikdo neokomentoval.

Novinky a slevy emailem